6. 7. 2024 v 0:57 nastane NOVOLUNÍ v RAKU, které začne 4. 7. ve 22:52 a skončí 7. 7. v 5:56. Slunce s Lunou budou podporováni retrográdním Saturnem v Rybách (přesný aspekt se Sluncem 11. 7.) a Marsem v Býku (přesný aspekt se Sluncem 26. 7.). Rodinu, do které jsme se narodili, si naše duše nevybrala náhodou. Byli jsme do ní zrozeni a přivedeni přírodní silou, jejíž zákon je neúprosný. Právě přes rodinu, která nás zná důvěrně, poznáváme své hluboké kořeny, minulost a skryté souvislosti, tzn. to, co neznáme a není vidět, ale naše duše to cítí. Informace máme zapsané v krvi, zděděné od rodičů, z vajíčka „Evy“ a spermie „Adama“ a uložené v každé naší buňce.
Lidé, kteří nám „vidí až do žaludku“, jež ovládá znamení Raka, nám mohou nejvíce ublížit. Jsou nám tak blízko, že dokáží zasáhnout naše city, zacílit na slabé místo a podkopat nám sebe-vědomí, až si přestaneme věřit. Zároveň díky nim můžeme nejvíce duchovně vyrůst, tj. poznat to, co není vidět, ale naše duše to ví a podvědomí vynést do vědomí. Věříme-li sobě, naše duše vzkvétá a nalézá smysl svého života. Tím je poznání, které uzdravuje naše zranění a pro každého je individuální. V tom nám nikdo nemůže pomoc, ale druzí nás mohou inspirovat.
Znamení Raka s vládnoucí Lunou je mateřský princip v nás a ukazuje, jak se o sebe dokážeme postarat, vyživit se a naplnit svoji duši, která touží po Lásce. Když se nám v dětství nedostalo citové výživy, naše duše strádá. Cítíme-li nedostatek mateřské lásky, sytíme svůj žaludek, snažíme se prázdnotu zaplnit hmotou anebo si hmotu odpíráme, pokud máme pocit, že si lásku nezasloužíme. Jsme-li mateřskou péčí přesyceni, naše duše je přidušená, nemůže vzlétnout a rozvinout se a bojí se hnout z místa, i když to kolem ní „čpí a kvasí“.
Buďme citlivými k tomu, co se v nás odehrává, ale nebuďme přecitlivělými. Pokud se nás vše dotýká a reagujeme přehnaně, ubližujeme těm, kteří nás mají rádi. Přehnaná reakce je strach z bolesti, za kterou je ukryté zranění a zároveň i lék, který potřebujeme poznat a k uzdravení nalézt, abychom svá zranění nepřenášeli na další generace. Přecitlivělá duše si vynucuje pozornost, protože hledá pomoc. Staňme se nezávislými a postarejme se o svoji výživu. Jen my víme, co potřebujeme. Překonáme-li hranice, které nás omezují a brání v růstu, naše duše vzlétne. Když poznáme nepoznané, posílíme svoje psyché, vnitřně zesílíme, tím povyrosteme, doSPĚJEme a to nám proSPĚJE.
Otevřme se tomu, co cítíme a jděme za tím, co nás naplňuje. Ve skutečnosti nemusíme nikam chodit, protože duše bydlí v těle, které nám svými projevy říká, jak se cítí. Je-li naše tělo zdravé, je zdravá naše duše. Smiřme se se svým dětstvím, jak jsme byli vychováni, protože to je odrazový můstek pro nový začátek. Výchova není překážkou. Záleží na našem postoji, jak se na věci díváme a na naší odvaze a ochotě, co s tím uděláme. Dívejme se a chovejme se k sobě s láskou. Jakmile dospějeme k sebelásce, přijmeme vše, protože máme-li se opravdu rádi, přijímáme i to, co nás zformovalo, rodinu, která nás stvořila a zkušenosti, které jsme získali. To vše je naší součástí.
Saturn s Marsem nás podporují, abychom převzali zodpovědnost za sebe a jednali v souladu se svými potřebami. Netlačme na sebe, protože tlakem vytváříme odpor, který se projevuje překážkami a těžkostmi, ale naciťme se na sebe a postavme se za sebe, protože jen my víme, co je pro nás dobré. Když stojíme sami za sebou, dáváme najevo své hranice, které svým postojem můžeme upravit, svým jednáním vymezit anebo činy překročit. Mějme cit pro sebe, rozvíjejme spojení se svojí duší a posilujme sebedůvěrou svoje psyché, které odemyká naši intuici, jež nás životem povede. Všehomír a intuice jdou spolu ruku v ruce.
