25. 10. 2022 ve 12:48 nastane novoluní ve Štíru, které pocítíme již od 9:19 až do 12:55 27.10. Novoluní, při kterém bude Slunce zatemněné Lunou a v blízkosti se bude nacházet Venuše, nám dává příležitost nahlédnout „pod pokličku“, abychom rozpoznali a pocítili, co je v nás skryto, vaří se v nás, bublá anebo kvasí a potřebuje uvolnit.
Hledáme-li ventil, kterým se chceme zbavit přetlaku, můžeme použít otvory a vynadat všem, kteří nás štvou, vybít ji sexuálním spojením anebo nahromaděný tlak využít k vlastní transformaci, přerodu, který nás osvobodí a dostaneme se tak ke své ryzí lásce. Uvědomme si své pocity, co stále řešíme a co můžeme opustit, abychom se uvolnili. Když usilujme, tlačíme a naléháme na sebe či druhé, vytváříme tlak, který vede k napětí, odporu a boji. To, co můžeme změnit, jsme jedině my sami, naše přesvědčení a úhel pohledu. Někdy postačí, vypustíme-li ze svého slovníku slovo muset a nahradíme jej slovem můžu, čímž snížíme tlak, který na sebe vytváříme. Když provedeme takové vnitřní změny, při kterých se nám uleví, dojde k přerodu, čímž se změní náš vnější svět.
Vládce novoluní Pluto je v neharmonickém aspektu na Slunce s Lunou a Venuší a chce z nás vymáčknout to nejlepší, abychom projevili svoji přirozenost a byli sami sebou, svým jedinečným Já. Přiznejme si pravdu, kterou cítíme a buďme upřímní sami k sobě. Když víme, co se v nás odehrává a proč, můžeme udělat patřičné změny. Vyhledejme samotu a buďme sami se sebou, abychom zjistili, co ve skutečnosti chceme a co můžeme udělat, abychom byli spokojení. Spokojenost vytváří mír, který je cestou lásky.
Hlídejme si, co vypouštíme a co do sebe pouštíme. Každý v sobě máme „ďábla i anděla“ a jen na nás záleží, který z nich v nás vítězí. Své štěstí nemůžeme vybudovat na neštěstí druhého. Pokud konáme z negativního puzení a ničíme to, co druhým závidíme anebo si ze žárlivosti vynucujeme a násilím si bereme to, co chceme anebo sami nemáme, nepřinese nám to dlouhodobě radost ani štěstí. Podobně jako na pískovišti, když „malý ďáblík“ zničí bábovičky „andílkovi“, protože závidí a žárlí, že má to, co samo neumí či nedokáže, budou obě děti nešťastné. Malý ničitel se však může přiučit a okoukat, jak se to dělá. I když je ničení snazší, protože to není žádné umění a nejsou k tomu potřeba žádné dovednosti, radost z tvoření udělá šťastné obě děti. Výsledek toho, které se učí, může být nakonec mnohem lepší, protože tvoření není o formičce a lopatičce, ale je záležitostí tvořitele, který ví, jak na to a do svých výtvorů otiskuje svoji vnitřní krásu, která je každému z nás vlastní.
Důvěřujme sami sobě a postavme se do své síly, protože změny za nás nikdo jiný neudělá. Naše síla je mnohem větší než si myslíme. Ta nesouvisí s fyzickou silou ale silou ducha. Jsme-li spojeni s duchem, vše je jednoduché, protože víme, že existuje pouze jedna cesta, ta naše, i když nemusí být jednoduchá. Přijměme svoji temnotu i temná období, která jsou důležitá na naší cestě, jež nám pomáhají uvědomit si sami sebe, co chceme a najít svoji pravou podstatu, své světlo, krásu a lásku v sobě, aby mohlo naše světlo jasně zářit. Jsme láska, která je zářivou energií.
