13. 7. 2022 ve 20:37 nastane úplněk v Kozorohu, který budeme vnímat od 12.7. 11:01 do 14.7. 10:14, kdy se ukáže naše citlivost, zda dokážeme vnímat sami sebe, postavit se za sebe a nastavit si hranice. Vnímáme-li své potřeby a uvědomujeme si, jak se cítíme, víme, co potřebujeme. Pocity jsou naším kompasem, vnitřním vedením, které ukazují, zda cítíme, že je o nás postaráno anebo máme pocit, že jsme se ocitli bez péče, byla narušena naše bezpečná zóna, cítíme se ohrožení a z našeho pohledu je něco na hraně, či přímo za hranicemi. Známe-li své hranice a máme je správně nastavené, víme, kdy můžeme svoji energii rozdávat, otevřít se a kdy se potřebujeme uzavřít a energii načerpat.
Naše pocity jsou jen naše, proto nejdříve musíme pečovat sami o sebe, o svůj dobrý pocit, abychom se cítili spokojení a pak se pokojně mohli postarat o druhé. Nemůžeme dávat to, co sami nemáme. Když jsme vyčerpaní péčí o druhé, jsme rozladění, a buď to dáváme emotivně najevo anebo se stahujeme, abychom si vytvořili prostor pro sebe.
Péče je spojena s láskou, která dělá svět krásným, ale přemíra péče svazuje a vytváří závislost, která omezuje všechny zúčastněné. Je-li o nás pečováno, máme pocit, že jsme milovaní, ale snadno můžeme sklouznout k závislosti na druhých, až zpohodlníme a odevzdáme vlastní sílu. Staráme-li se o druhé a přebíráme zodpovědnost za to, jak se cítí, dáváme přednost potřebám druhých a zapomínáme na sebe. Ztrácíme-li spojení se sebou, můžeme se vyčerpat až úplně vyhořet. To, co dáváme, je naše volba a pro druhé norma, kterou jsme si nastavili. Každý si sám musíme najít hranice a nastavit limit, kdy můžeme péči dávat a kdy musíme přijímat a dávat péči sobě.
Při úplňku bude Slunce v opozici na Lunu a mocné Pluto v Kozorohu a v harmonickém aspektu na milostivého Neptuna v Rybách a vědomého Urana v Býku, který se blíží do konjunkce s bodem evoluce, Severním Lunárním uzlem. Vede nás to k uvědomění, jaké změny potřebujeme provést, jak si přenastavit hranice, abychom nezůstávali v tom, co nám nevyhovuje, ale vydali se směrem, který nás vede k růstu, k opuštění minulosti a budování spokojené budoucnosti. Vytvoříme-li si prostor pro sebe, osvobodíme se ze zajetí, ve kterém jsme uvízli.
Když neposloucháme sebe, ale druhé, pak se ocitáme tam, kde nás druzí chtějí mít a nejsme na svém místě. Přitom svůj život si tvoříme na základě svých rozhodnutí, kterými se otvíráme světu anebo se před ním zavíráme. Bojíme-li se vykročit mimo svůj vymezený prostor, omezujeme se, protože nevidíme jiné možnosti, jak bychom mohli žít.
Strach je přirozená vlastnost, ale čím bojácnější jsme, dokážeme se vystrašit až paralyzovat a každé vykročení mimo komfortní zónu v nás probouzí pocity nebezpečí. Nedovolíme-li jít za dobrým pocitem, nemůžeme poznat to, co nám dělá dobře. Když nepoznáme nic jiného, jistota stávajícího, bubliny, ve které žijeme, je pro nás bezpečnější, i když se nacházíme v prostoru, který je nebezpečný, otravuje nás a necháváme si líbit, co se nám nelíbí.
Nemůžeme změnit chování druhých, ale můžeme změnit své chování. Chovejme se k sobě tak, jako bychom chovali sebe jako děťátko. Jen my sami víme, jakou výchovu potřebujeme. Není nikdo lepší, kdo nám to může dát. Pochovejme se a s láskou utišme a ukolébejme. Nenechme se ukolébat sladkými řečmi druhých o tom, co je pro nás dobré, chovají-li se k nám tak, že by nás rádi pochovali a tak se nás zbavili.
Naciťme se na své potřeby a dávejme si péči, abychom cítili lásku a bezpečí. Budeme-li se cítit v bezpečí, budou se s námi cítit v bezpečí i druzí. Budeme-li citliví k sobě, budeme citliví i k druhým.
Buďme pevní sami v sobě a stůjme za svými rozhodnutími, abychom se ocitli tam, kde chceme být. Pokud se rozhodneme stát, stůjme a pokud se rozhodneme jít, jděme. Toto je naše svobodná volba, která utváří náš život.
Otevřme se novým vjemům a poznatkům, abychom vše příjemné mohli včlenit do svého života a byli spokojení. Vytvořme si svůj bezpečný prostor, útulný domov, pokojíček, kde můžeme čerpat energii, uvolnit se, zrelaxovat a být v klidu a pokoji. Naše duše, vnitřní dítě, to potřebuje.