3. 3. 2026 ve 12:37 nastane úplněk v Panně se zatměním Měsíce, který začne 2. 3. ve 13:34 a skončí 4. 3. v 19:56. Slunce v Rybách v blízkosti Severního lunárního uzlu bude podporováno Jupiterem v Raku, který otevře naši citlivost a všechny pocity, které nás zaplavují. Vnímejme proudění, které cítíme ve svém těle, nechme se tím laskat a unášet a pusťme to, co nám neslouží. Když se uvolníme a odevzdáme proudu, napojíme se na něco vyššího, co nás přesahuje. Procítíme-li svoji božskou podstatu, otevřeme se Bohu a budeme naplnění.
Poděkujme za všechny zkušenosti, které nám minulost přinesla. Bez nich bychom nebyli dostatečně vzdělaní, poučení a zralí. Všechno, čím procházíme a co děláme, nás učí. Když se učíme, přirozeně se dopouštíme chyb, kterými poznáváme možné i nemožné. Pokud se bojíme chybovat, protože vzpomínky na školní léta v nás zanechaly pochybnosti o nás samých, bojíme se vlastního sebevyjádření. Když se nevyjadřujeme přirozeně, nemůžeme naplno rozvinout svůj skutečný potenciál.
Cítíme-li se nedokonalí, kritizujeme se a odsuzujeme dřív, než by to udělal někdo jiný. Pokud kritiku odmítáme a nikdy chybu nepřiznáme, obviňujeme a kritizujeme druhé. Když chyby zatloukáme a „zasouváme je do šuplíku“, ale na jejich základech „stavíme“, táhneme je dál a jejich důsledky jsou pak dalekosáhlejší. Nebuďme vztahovační a učme se přijímat konstruktivní kritiku. Každý, kdo nás kritizuje a hodnotí, mluví o sobě, ze svých zkušeností, proto není potřeba si to brát osobně. Pouze nám pomáhá třídit a tříbit naše poznání, proměňovat úhly pohledu, odhalovat pravdu ukrytou pod nánosy našich iluzí, představ a domněnek a nacházet správné hodnoty, které podporují náš růst. Bez zpětné vazby zůstáváme uzavření ve své bublině a posilujeme své ego.
Přiznat si chybu není známkou slabosti, ale statečnosti. Chyba sama o sobě není špatná, protože odhaluje, kde jsme se mýlili a co ještě není jasné. Ona je nakonec tím, kdo napravuje a přivádí nás na „zlepšováky“. Když se podíváme na své přešlapy s odstupem, odhalíme, jak nás posunuly. Buďme k sobě laskaví a milostiví. Statečně se zasmějme sami sobě a odpusťme si svoji nevědomost a nedokonalost.
Odpustíme-li sami sobě, naučíme se pokoře, laskavosti a soucitu, se kterými dokážeme odpustit druhým. Nemusíme se obhajovat ani nic vysvětlovat. Jakmile se smíříme a naše nespokojená mysl utichne, dá nám pokoj a pocítíme jednotu, ze které se rodí bezpodmínečná láska. Ponořme se do ticha, uvolněme se a nechme se zaplavit pocitem klidu, přijetí a bezpečí.
