10. 7. 2025 ve 22:36 nastane úplněk v Kozorohu, který začne 9. 7. v 10:55 a skončí 11. 7. v 19:21. Slunce s Lunou budou v příznivém aspektu na Mars v Panně a Lunární uzly na ose Panna – Ryby, které nás vedou k odpuštění a propuštění minulosti, abychom se osvobodili a naše duše mohla vzlétnout. Když odpustíme, uvolníme svůj vnitřní prostor a uleví se nám. Budeme-li uvolnění, ucítíme svoji duši, která nám dá křídla, abychom se mohli plně realizovat.
Vládce úplňku Saturn, náš přísný učitel, který je v Beranu, v neharmonickém aspektu na Jupitera v Raku, se 13. 7. otočí a až do konce listopadu bude retrográdní. Bude nás vracet zpět, abychom se postavili čelem k minulosti, smířili se s tím, co bylo, poděkovali za zkušenosti, které jsme získali a propustili to, co již nemůžeme změnit. Buďme velkorysí a povznesme se nad tím, čeho se na nás druzí dopustili, ať minulost neničí naši budoucnost.
Vytvořme si bezpečný prostor, kde můžeme vnímat svoje pocity a emoce, léčit své zraněné vnitřní dítě a spojovat se se svojí duší, která s námi hovoří právě skrze pocity. I když nás to uvnitř může bolet, nebojme se své citlivost. Ona není překážkou, ale výzvou, která nás vede ke svobodě. Když budeme vnímat, co cítíme a dáme si péči, hojností citů zahojíme svoji bolavou duši. Necháme-li se jí vést, dovede nás přesně tam, kde máme být. Netlačme na sebe, ale vnímejme své nitro a buďme trpěliví a na sebe laskaví.
Vnější svět je jen zrcadlem a odráží nám to, jak jsme uvnitř nastavení. Jaké pocity a emoce vysíláme, to si přitahujeme a tím si vytváříme svoji realitu, svůj okolní svět. Pokud v sobě nosíme křivdy, zlobu, závist, žárlivost a zášť, je to jako bychom vláčeli břemena a náš život je těžký. Udržujeme-li se v negativních energiích, které nás zatěžují a svazují, jsme v zajetí minulosti, rodové karmy, rodinných programů a naučených vzorců.
Výchovou jsme připoutáni k rodičům, kteří byli prvními autoritami v našem životě a vymezili náš život. Pokud jim zlořečíme, obviňujeme je anebo se jim snažíme zavděčit a očekáváme, že nám dají to, co nám nedali v dětství, zůstáváme na nich závislí a nežijeme svůj život. Zůstáváme-li uzavření ve svém trápení a bolesti, jsme jako spoutaní. Když vystoupíme ze své bezpečné zóny a překročíme hranici rodného prahu, zjistíme, že všude žijí lidé, kteří řeší to podobné, protože všichni jsme jedna rodina. Někdy musíme svoje rodiče opustit, abychom jim dokázali odpustit, mohli dospět a osamostatnit se. Otevřeme-li se světu, získáme nové poznání a zkušenosti, kterými přepíšeme své dětinské chování. Postavíme-li se na vlastní nohy, začneme rozmotávat karmické uzly a čistit svůj „karmický batůžek“.
Většinou reagujeme na vnější podněty, než na to, co cítíme uvnitř, ale v nás je pravý vůdce. Vnímáme-li své skutečné pocity bez hodnocení a odsuzování, cítíme svoji pravdu, jsme autentičtí a dokážeme si správně nastavit hranice, kterými vymezujeme svůj život. Když následujme volání své duše, jdeme správnou cestou. Nebuďme jako z kamene, naslouchejme svému nitru a tvořme v souladu se svojí duší.
