Při úplňku v Raku 7. 1. 2023 v 00:07, který začne 5. 1. v 15:15 a potrvá do 8. 1. 3:40, pocítíme emoce, které nás drží v minulosti a brání v posunu a budoucím naplnění. Chceme-li naplnění, být plni pocitů, kdy prožíváme klid, pohodu, radost, štěstí a spokojenost, což je největším úspěchem, musíme se ptát své duše, svého vnitřního dítěte, co mu přináší radost a tuto radost si dovolit. Nikdo jiný to za nás neudělá, ani to nedokáže.
Navažme spojení se svým vnitřním dítětem a nechme jej v sobě zakořenit podobně jako strom, u kterého hojnost a okázalost plodů závisí na síle zdravých kořenů. Buďme trpěliví. Vše potřebuje svůj čas, aby se ujalo, vyrostlo a přineslo úspěšnou úrodu.
Rodiče jsou nám vzorem i příkladem. Od nich se učíme, jak si tvořit život, co je jakousi „normou“, základem a svým vztahem nás učí vztahovat se k druhým. Vychovávají nás, aby z nás vytvořili svoji lepší kopii, která má podle jejich mínění lepší šanci na úspěch, neboť náš úspěch berou i za svůj úspěch. Vše, co si neseme z původní rodiny, se zviditelňuje v našich vztazích a rodině, kterou zakládáme. V ní vlastní zkušenosti předáváme další generaci, nastavujeme svá pravidla a řád a vytváříme novou základnu, která se s každou generací posouvá o stupeň výš.
Narozené dítě je plodem lásky, jež přináší světlo, kterým celou rodinu osvěcuje, probouzí a léčí, ale spíše rodinou „onemocní“, protože přebírá zakořeněné rodinné chování, vzorce a programy, jež vždy nejsou úplně zdravé. Ty se propisují a vytváří emoční zápisy, které jsou hluboko uloženy, často nás omezují a blokují anebo pohání či přímo vyhání. Když blázní rodiče z dětí anebo děti z rodičů, musí se děti od rodiny odpoutat a postavit se na vlastní nohy. Dítě, které převezme zodpovědnost za svůj život do svých rukou a osamostatní se, opravdu dospěje. Vyspěje-li duševně, „přeroste“ své rodiče a teprve pak je dokáže pochopit a odpustit jim.
V rodině dostáváme tolik lásky, kolik jsou nám rodiče schopni dát. Nemůžeme dostat víc, když jsou o generaci níž. Máme-li v sobě zakořeněné pocity nelásky, křivdy, zrady a ublížení, skrze tuto optiku vidíme nelaskavý a pokřivený svět. To, co bylo, již nezměníme, ale záleží na nás, jaký postoj ke své minulosti zaujmeme. Naše vnitřní nastavení je v naší režii. Pracujme se svými pocity. S pochopením je propouštějme a sebepřijetím a láskou je přepišme novými.
Postarejme se o své vnitřní dítě, které chce lásku, čas a bezpodmínečné přijetí. Vytvořme mu bezpečný prostor a vyživme ho láskou a péčí, které se mu v dětství nedostalo. Hýčkejme a pečujme o dítě uvnitř nás, které je po celý život v nás a s námi. Chovejme se k němu tak, jak jsme si to v dětství představovali, a nedostalo se nám, ale v dospělosti své představy můžeme naplnit.
