30. 4. 2022 ve 22:27 nastane druhé dubnové novoluní, ale tentokrát ve znamení Býka, při kterém bude Slunce zatemněno Lunou. Luna, která je v Býku v povýšení, poukáže na potřebu podívat se na naše nevědomé části a přijetí toho, co nevidíme, a je nám skryté, abychom pochopili, co je největší bohatství každého z nás a jakým způsobem zhmotňujeme a vytváříme si realitu.
Skrze sebe a své hmotné tělo tvoříme vědomým i nevědomým způsobem. To, co tvoříme vědomě, bychom měli dělat s radostí, aby nás to naplnilo příjemnými pocity. Je-li nám to příjemné, chceme to zažívat znovu a vědomě si vybíráme, co budeme tvořit, zažívat a do čeho budeme vkládat energii. Jsme-li vědomými tvůrci, život je potěšením, srdce se raduje, otevírá se novým dimenzím a svými vibracemi si přitahuje krásu a tvoří lásku.
Ve vnějším světě se zviditelňují i naše nevědomé procesy, které touží po přijetí. Na nevědomé úrovni si vytváříme situace, které nám ukazují, co nechceme vidět, přehlížíme, popíráme, odsuzujeme, čeho se bojíme a s čím vnitřně bojujeme. Přijměme vše, co se v nás skrývá. I to je naší součástí, část naší celistvosti. Přijetí našich slabostí, nedostatků, omylů, stínů a strachů nás dělá silnějšími, chápavými a lidskými. Pokud si chceme užívat výšiny, nesmíme se bát hlubiny. To je světská dualita vesmírné jednoty. Vesmír udržuje rovnováhu a ta spočívá v jednom bodě.
Při novoluní se Venuše, která vládne znamení Býka, spojí s Neptunem a Jupiterem v Rybách. Využijme tohoto léčivého spojení, zažijme si bezpodmíneční přijetí Neptuna, který nás miluje takoví, jací jsme a nechme si požehnat duchovním učitelem Jupiterem, který nám ukazuje, že vše má smysl a slouží k našemu růstu. Prociťme si bezpodmínečnou lásku a odpusťme sobě a druhým. To, co jsme vytvořili, již nemůžeme vrátit, ale máme zkušenosti, které můžeme použít k vědomému tvoření budoucnosti. Jděme cestou srdce, které zná pravdu a posouvá nás k bezpodmínečné, boží lásce, do jednoty. Když tvoříme s láskou, tvoříme krásný svět a léčíme i bolavou minulost.
Pokud chceme, aby nás druzí měli rádi, musíme nejdříve začít u sebe a přijmout se takoví, jací jsme a mít se rádi. I když nás někdo bude přesvědčovat, že nás miluje, že se mu líbíme, že jsme úžasní, tak mu to nebudeme věřit, pokud se nemáme rádi. Jeho slova budeme znevažovat anebo po něm budeme požadovat, aby nás v tom stále utvrzoval. Dokud to sami nepocítíme, budeme nenasytní a budeme chtít, aby hodnocení navyšoval. Máme-li se rádi, nepotřebujeme se nikomu zalíbit a zavděčit. Přestaneme-li být závislí na hodnocení druhých, nebudeme předstírat, že jsme někým, kým nejsme, ale budeme sami sebou a uleví se nám.
Buďme pevní sami v sobě, věrní sobě a i v době nejisté najděme kotvu a jistotu uvnitř sebe. Soustřeďme se na lásku ve svém nitru a nechme ji růst a sílit. Ona jediná může uspokojit naše potřeby, otevírat srdce a rozdávat radost.
Na filipojakubskou noc spalme všechny bolesti, staré křivdy a zranění, která si neseme, jež uzavřela naše srdce a brání nám žít. Oheň je očistný a má velkou transformační sílu. I když spálí a promění v popel vše, co mu přijde do cesty, život se po čase vrátí ve své přirozenosti a začne bujet s novou silou. Zapalme vatry míru, očistěme ohněm prostor kolem sebe a nechme rozhořet svůj vnitřní oheň, který spálí zábrany a bloky, které jsme si vystavěli, a brání nám svobodně žít. Odevzdejme vše, co nám nepatří a omezuje nás a nechme život přirozeně plynout. Tak se posuneme se na novou úroveň a přijde to, co je naše a co k nám skutečně patří.